|
|
Udržitelný rozvoj z pohledu veřejného sektoru
Klimeš, Zdeněk ; Hromádka, Vít (oponent) ; Matějková, Jitka (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje problematice hodnocení udržitelného rozvoje měst. Teoretická část je zpracována formou rešerše odborné literatury, ze které vyplývají důležité ukazatele pro návrh metodiky hodnocení udržitelného rozvoje města. Rešerše popisuje základní pojmy týkající se veřejného sektoru, samosprávy měst, udržitelného rozvoje a veřejných investic. Stěžejní částí práce je návrh metodiky, která má pomoci městským samosprávám rozpoznat silné a slabé stránky udržitelnosti města a následně může také sloužit jako podklad pro investiční rozhodování. Tato metodika je založena na multikriteriální analýze zvolených klíčových ukazatelů, jež hodnotí fungování a udržitelnost měst. Cílem této práce je nabídnout městům praktický nástroj, který pomůže nejen se zhodnocením stavu, ale bude také přispívat ke zlepšování udržitelnosti městských oblastí, jako center a původců podstatných ekonomických, ekologických a sociálních dějů.
|
|
|
Pěší pohyb ve struktuře města
Dokoupilová Pazderková, Kateřina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Město bylo od pradávna místem, kde se lidé společně setkávali, žili a tvořili, a proto by měla v dnešní anonymní době role jednotlivců – obyvatel města růst. Úloha chodce jako jedince umožňujícího přímý kontakt tváří v tvář, jedince komunikujícího s okolím se stává nezbytnou součástí „živého“ města. Proto, aby město bylo funkční, je potřeba koncentrovat lidi a události, teprve potom se město stává městem lidí, městem místa, městem momentu. Definice městské udržitelnosti a životaschopnosti by měla být poměřována schopností města poskytnout kvalitní životní podmínky svým obyvatelům. Zahrnuje je to především vysokou kvalitu přírodního i umělého prostředí, dobré životní a pracovní podmínky, právo lidí na bydlení, práci, sociální služby a infrastrukturu. Dále by mělo chránit kulturní identitu města a poskytnout možnost participace při rozhodování ve městě. Dopravní provoz ovlivňuje ve velké míře narůstající Urban Sprawl, vytváří velké přepravní vzdálenosti a zvětšuje potřebu dopravy, především osobními automobily. Je zapotřebí vytvořit efektivní plánování s politikou inovativních dopravních systémů, které budou schopny redukovat potřebu dopravy. Můžeme konstatovat, že pěší doprava pro udržitelnost města má přínos v omezení suburbanizace, ve zmenšení podílu motorové dopravy a ve snížení rizika prostorové segregace. Je potřeba vytvořit města, kde se lidé pohybují a potkávají se, kde se mísí nejrůznější funkce a formy tak, aby nedocházelo k náhlým opouštění center a vzniku monofunkčních zón. Je důležité počítat s principem, že ulice jsou společenským prostorem. Prostorem nejen dopravním, ale především prostorem společenským. Navrhovat tedy kvalitní síť propojených, funkčních a bezpečných pěších tras mezi obytnými budovami a místními cíli tak, aby budovy umožňovaly výhled do ulice, což zvyšuje nejen bezpečnost, ale především propojuje dění těchto dvou světů. Vytvořit živé, pulsující město, kde pěší pohyb je tím spojujícím prvkem mezi stále se rozvíjejícím městem a zachováním života v něm, je obrovská výzva pro nás všechny.
|
|
|
Zdravé bydlení v kontextu teorie zdravého města 21. století
Indrová, Gabriela ; Kotrla, Jakub (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou rozvoje trendů a forem zdravého bydlení ve zdravém městě. Zabývá se také územním plánováním a analýzou vybraného zdravého města. Z nasbíraných poznatků, rozhovorů a dotazníků vychází praktická část, ve které je provedena analýza stávajících veřejných prostorů a veškerých ostatních podmínek města s cílem zhodnotit veřejný prostor a případně nabídnout možnosti pro jeho zkvalitnění. Analýza a konkrétní příklady jsou aplikovány na městě Židlochovice. Závěrečná část spojuje praktické ověření a aplikaci zjištěných aspektů zdravého města při návrhu blokové zástavby vybraného brownfieldu v městě Brně.
|
|
|
ZBROJOVKA BRNO
Smejkalová, Veronika ; Kristiánová,, Katarína (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem strategie pro obnovu a rozvoj postindustriálního území továrního areálu Zbrojovka Brno. Na rozdíl od oficiálních studií jednorázové přestavby území na residenční čtvrť se ztotožňuje s názorem postupných proměn v polyfunkční městskou čtvrť se zachováním původní industriální architektury. Navržená strategie má čtyři základní fáze charakterizované přibývajícími funkcemi, proměnami veřejného prostoru a zpřístupňováním areálu a jeho propojováním s okolím. Po absolvování těchto fází by se ze Zbrojovky mělo stát zdravé a udržitelné město s kompaktní strukturou s mísením funkcí, kvalitními veřejnými prostory provázanými se zelení, udržitelným systémem dopravy i energetickým systémem a využívající principy komunitního sdílení.
|
|
|
Theory of a healthy city of the 21st century
Liptáková, Adela ; Kotrla, Jakub (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
The first part of the thesis focuses on characterizing the problems, their origins, and their negative consequences. Furthermore, the thesis discusses the trends related to safe and healthy, or sustainable, public spaces. The thesis operates with the knowledge of Danish architect Jan Gehl, who argues that cities should primarily be designed for people. In terms of addressing the issue of a safe city, this work draws upon the writings of Jane Jacobs, who holds a similar view to Jan Gehl. Subsequently, the thesis transitions from a general perspective on a healthy city to examining the situation in the city of Brno, providing an assessment of the state of its public urban space. The practical part then delves into specific measures and policies that have been implemented abroad and proven to be successful. The thesis concludes with a simplified proposal for the revitalization of the brownfield of the former Kohn´s brick factory in Brno, where the insights from the theoretical part of the thesis are applied.
|
|
|
Zdravé bydlení v kontextu teorie zdravého města 21. století
Indrová, Gabriela ; Kotrla, Jakub (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou rozvoje trendů a forem zdravého bydlení ve zdravém městě. Zabývá se také územním plánováním a analýzou vybraného zdravého města. Z nasbíraných poznatků, rozhovorů a dotazníků vychází praktická část, ve které je provedena analýza stávajících veřejných prostorů a veškerých ostatních podmínek města s cílem zhodnotit veřejný prostor a případně nabídnout možnosti pro jeho zkvalitnění. Analýza a konkrétní příklady jsou aplikovány na městě Židlochovice. Závěrečná část spojuje praktické ověření a aplikaci zjištěných aspektů zdravého města při návrhu blokové zástavby vybraného brownfieldu v městě Brně.
|
|
|
Brownfield či hodnotná lokalita? Spor kolem revitalizace bývalých nouzových kolonií Pod Bohdalcem a Na Slatinách
Barkász, Csilla-Zsuzsa ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Diplomová práce je výsledkem kvalitativního výzkumu založeného na polostrukturovaných rozhovorech a pozorování v pražských bývalých nouzových koloniích Pod Bohdalcem a Na Slatinách. Cílem výzkumu bylo reflektovat konkurenční vize zainteresovaných stran v otázce budoucího rozvoje těchto posledních celistvě zachovaných, chudinských kolonií v Praze. Práce též rekonstruuje a sleduje vývoj konfliktu, který vznikl mezi obyvateli kolonií a městskými plánovači v průběhu zpracování urbanistické studie "Bohdalec-Slatiny-Brownfield Strašnice", která navrhuje v oblasti bývalých kolonií novou městskou čtvrť. Práce zachycuje hlavní důvod sporu, čímž jsou odlišné vnímání území obyvateli kolonií a městskými plánovacími institucemi: pro první se jedná o domov s bohatou historií, na které je i dnešní obyvatel hrdý, pro druhé reprezentuje v prvé řadě lukrativní brownfield. Práce dále porovnává i odlišné, občas neslučitelné vize zúčastněných stran sporu. Popisuje znaky odporu obyvatelů kolonií vůči likvidačním strategiím úřadů od vzniku kolonií do dnešních dob, kdy konstatuje spíše absenci odporu. Teoretické části práce tematizují ve vztahu k otázce práva k využití lokality, právo na město, a zvažuje možnosti jeho uplatnění v praxi. Práce zvažuje i možnosti vytváření alternatívního modelu občanské participace v...
|
|
|
Chytrá a udržitelná města v kontextu vědecké a inovační strategie EU
Horniecká, Marie ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Procházková Ilinitchi, Cristina (oponent)
Práce se zabývá podporou EU na výzkum a inovace, jakou má podobu, jaké inicativy EU v tomto ohledu existují. Práce je založena na rozboru a komparaci teoretických přístupů se záměrem vytvořit definici chytrého a udržitelného města pro účely této práce. Charakteristika klíčových souvisejících strategických dokumentů a networkignových platforem slouží k vykreslení vlivů, které na formování vědecko-výzkumných rámcovch programů působí. Samostatná kapitola je věnována analýze problémů, kterém evropská města čelí v dnešní době. Od těchto závěrů se odvíjí analýza proběhlých výzev a projektů (E-CORDA). Na základě analýzy je doporučeno, aby se příští období rámcových programů zaměřily zejména na sociální problémy přímo ve městech.
|
|
|
Potenciál záhrad a produkčných plôch v súčasnom meste
Adamková, Jana
Green areas were an integral part of cities throughout the history. Productive garden, which represents an archetypal symbol of human livelihoods and connection between man and earth, has been disappearing from the urban structure in recent years. Urban agglomerations and their resource uses become the dominant feature of the human presence on the earth, profoundly changing humanity’s relationship to its host planet and its ecosystems. Cities require vast areas of land for their sustenance and have come to depend on large amounts of food being brought in from outside the land area they actually occupy. The article deals with the importance of gardens for humans and highlights the role of productive urban space in process of creating a viable urban environment. As the world urbanises, greater local food self-reliance, using nutrients accumulating in our cities, must be regarded as an important aspect of sustainable urban development. Along with other initiatives and activities, urban agriculture therefore has an important role to contribute to the sustainability of cities in various ways – spatially, socio-economically and environmentally.
|
|
|
Pěší pohyb ve struktuře města
Dokoupilová Pazderková, Kateřina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Město bylo od pradávna místem, kde se lidé společně setkávali, žili a tvořili, a proto by měla v dnešní anonymní době role jednotlivců – obyvatel města růst. Úloha chodce jako jedince umožňujícího přímý kontakt tváří v tvář, jedince komunikujícího s okolím se stává nezbytnou součástí „živého“ města. Proto, aby město bylo funkční, je potřeba koncentrovat lidi a události, teprve potom se město stává městem lidí, městem místa, městem momentu. Definice městské udržitelnosti a životaschopnosti by měla být poměřována schopností města poskytnout kvalitní životní podmínky svým obyvatelům. Zahrnuje je to především vysokou kvalitu přírodního i umělého prostředí, dobré životní a pracovní podmínky, právo lidí na bydlení, práci, sociální služby a infrastrukturu. Dále by mělo chránit kulturní identitu města a poskytnout možnost participace při rozhodování ve městě. Dopravní provoz ovlivňuje ve velké míře narůstající Urban Sprawl, vytváří velké přepravní vzdálenosti a zvětšuje potřebu dopravy, především osobními automobily. Je zapotřebí vytvořit efektivní plánování s politikou inovativních dopravních systémů, které budou schopny redukovat potřebu dopravy. Můžeme konstatovat, že pěší doprava pro udržitelnost města má přínos v omezení suburbanizace, ve zmenšení podílu motorové dopravy a ve snížení rizika prostorové segregace. Je potřeba vytvořit města, kde se lidé pohybují a potkávají se, kde se mísí nejrůznější funkce a formy tak, aby nedocházelo k náhlým opouštění center a vzniku monofunkčních zón. Je důležité počítat s principem, že ulice jsou společenským prostorem. Prostorem nejen dopravním, ale především prostorem společenským. Navrhovat tedy kvalitní síť propojených, funkčních a bezpečných pěších tras mezi obytnými budovami a místními cíli tak, aby budovy umožňovaly výhled do ulice, což zvyšuje nejen bezpečnost, ale především propojuje dění těchto dvou světů. Vytvořit živé, pulsující město, kde pěší pohyb je tím spojujícím prvkem mezi stále se rozvíjejícím městem a zachováním života v něm, je obrovská výzva pro nás všechny.
|
host ::
RSS.